Hluboká touha

Krásná báseň od Maxe Ehrmanna, volný překlad názvu „Hluboká touha“. Mluví o tom, co si Duše přeje, aby jsme zažili. 

Jdi klidně uprostřed hluku a spěchu,

a pamatuj, jaký mír může být v tichu.

Pokud je to možné, nezraď sám sebe,

měj dobré vztahy se všemi lidmi.

„Řekni svou pravdu tiše a jasně;

a naslouchej ostatním,

i hloupým a nevědomým;

i oni mají svůj příběh.

Vyhni se hlasitým a agresivním osobám;

jen rozčeří tvoji duši.

Pokud se srovnáváš s ostatními,

můžeš se stát pyšným nebo zahořklým,

vždy se najdete někdo věší nebo menší než ty sám.

Užijt si své úspěchy i své plány.

Z plánů měj stejnou radost jako z úspěchu, 
drž se své životní cesty, s pokorou;
je tvým vlastnictvím v měnícím se osudu času. 
Zachovej obezřetnost v každém podnikání,

svět je plný klamu.

Ať tě klam nezaslepí a najdeš v něm poctivost

mnoho lidí usiluje o velké myšlenky,

a všude je život plný hrdinství.

Buď sám sebou. Hlavně nepředstírej náklonnost.

Nebuď cynický ohledně lásky,

neboť tváří v tvář vší vyprahlosti a rozčarování,

je láska vytrvalá jako tráva.

S laskavostí přijmi, svůj moudrý věk,
v pravý čas s nadhledem ustup mládí.
Posiluj svého ducha,
ať je ti štítem při nenadálém neštěstí. 
Nestresuj se zlými představami, 
mnohá úzkost vzniká z únavy a osamění.

Kromě zdravé sebedisciplíny,

buď k sobě jemný.

Jsi stejné dítě Vesmíru
jako jsou stromy nebo hvězdy,
máš právo tady být. 

Ať už to chápeš nebo ne, 
vesmír jde dál tak, jak jít má.

Proto buď v míru s Bohem,

ať už Ho považuješ za cokoliv.

A ať už jsou tvé snahy a touhy jaké chtějí,

měj v hlučném zmatku života,

ve své duši klid.

Při vší své falši, otročině
a rozbitých snech,
je to pořád krásný svět.
Buď veselý. Snaž se být šťastný“.


Mějte překrásné dny a hezký adventní čas s láskou